File spring.py added (mode: 100644) (index 0000000..49a0736) |
|
1 |
|
#!/usr/bin/env python |
|
2 |
|
# coding: utf-8 |
|
3 |
|
|
|
4 |
|
import numpy as np |
|
5 |
|
|
|
6 |
|
|
|
7 |
|
#č v statistice rozptyl jednotlyvých měření charakterizuje přesnost |
|
8 |
|
# https://en.wikipedia.org/wiki/Inverse-variance_weighting |
|
9 |
|
#č z teorii chyb měření |
|
10 |
|
#č mame-li změřené dvě části l_1 a l_2, co musejí dohromady dat L, |
|
11 |
|
#č můžeme spočítat odchylku delta = L - l_1 - l_2 |
|
12 |
|
#č Znamé-li přesnost jednotlivých měření 1/var_1 a 1/var_2, |
|
13 |
|
#č můžeme tvrdit, že opravy jsou: |
|
14 |
|
# v_1 = delta * var_1 / (var_1 + var_2) |
|
15 |
|
# v_2 = delta * var_2 / (var_1 + var_2) |
|
16 |
|
#č a tedy, že výrovnáné hodnoty jsou: |
|
17 |
|
# l_1' = l_1 + v_1 |
|
18 |
|
# l_2' = l_2 + v_2 |
|
19 |
|
#č problemem je, že takovéto lineární vyrovnání může davat záporné hodnoty |
|
20 |
|
|
|
21 |
|
#č zkusme hledat řešení v mechanice, |
|
22 |
|
#č využijme pružinovou analogii. |
|
23 |
|
#č Máme-li soustavu několika (třeba dvou) pružin, zapojených sériově, |
|
24 |
|
#č kterou zatížíme sílou F, tak deformace soustavy bude: |
|
25 |
|
#č delta_1 + delta_2 = delta = F/k_1 + F/k_2 = F*c_1 + F*c_2 |
|
26 |
|
# delat_1 = delta * c_1 / (c_1 + c_2) |
|
27 |
|
# delat_2 = delta * c_2 / (c_1 + c_2) |
|
28 |
|
|
|
29 |
|
#č takhle jsme přišli na ekvivalenci nějakého lineárního vyrovnavaní |
|
30 |
|
#č a sériové soustavy pružin. |
|
31 |
|
#č A teď ten trik - uvažovat deformace těch pružin nelineárně, |
|
32 |
|
#č znemožnit stlačení do záporných délek |
|
33 |
|
|
|
34 |
|
# d_epsilon = d_l / l |
|
35 |
|
#č True strain = ln(l/L) = ln(l) - ln(L), kde |
|
36 |
|
#č l je delka pružiny (prutu) po deformaci |
|
37 |
|
#č L je původní délka |
|
38 |
|
|
|
39 |
|
#č definujme sílu jako F = strain(epsilon) * tuhost(EA), tj. |
|
40 |
|
# k = EA/l |
|
41 |
|
# poddajnost(c) = původní_délka(l) / EA |
|
42 |
|
# EA = l / c |
|
43 |
|
#č EA vnímáme jako přirozenou charakteristiku, vlastnost |
|
44 |
|
#č u těch charakteristik tuhostí-poddajností |
|
45 |
|
#č lze všimnout jistou analogii s betama (nebo s CoV), |
|
46 |
|
#č ale liší se jednotky, dělíme rozptílem, nikoliv směrodatnou odchylkou! |
|
47 |
|
#č nebo epsilon = F * poddajnost(c) / původní_délka(l) |
|
48 |
|
#č (výpočet za použití poddajností je hodně jednodušší a přehlednější) |
|
49 |
|
#č řešíme soustavu rovnic |
|
50 |
|
# l_1 + l_2 + l_100500 = L |
|
51 |
|
# F_1 = F_2 = F_100500 = F |
|
52 |
|
#č zde L je délka soustavy |
|
53 |
|
#č F je síla, působicí na soustavu |
|
54 |
|
|
|
55 |
|
|
|
56 |
|
def get_true_strain_spring_solution(lenghts, flexibilities, L=1): |
|
57 |
|
"""calculates corrected data for bounded statistically estimated values. |
|
58 |
|
It uses nonlinear spring analogy, based on logarithmic strain ε, |
|
59 |
|
also called, true strain or Hencky strain""" |
|
60 |
|
#č tohle musí hlídat volající kód |
|
61 |
|
assert np.all(np.isfinite(lenghts)) and np.all(lenghts > 0) |
|
62 |
|
assert np.all(np.isfinite(flexibilities)) and np.all(flexibilities > 0) |
|
63 |
|
|
|
64 |
|
Ls = lenghts #č původní |
|
65 |
|
ls = lenghts #č vystupní |
|
66 |
|
cs = flexibilities |
|
67 |
|
#č EA vnímáme jako přirozenou charakteristiku, vlastnost |
|
68 |
|
#č EA jsou z hlediska statistiky vahami |
|
69 |
|
EAs = lenghts / flexibilities |
|
70 |
|
#L = L |
|
71 |
|
|
|
72 |
|
i = 0 #č počet iterací |
|
73 |
|
sum_ls = np.sum(ls) |
|
74 |
|
|
|
75 |
|
|
|
76 |
|
|
|
77 |
|
#č V tlaku - (záporný) přírůstek síly může (ale nemusí!) narůstat |
|
78 |
|
#č v tahu Newtonová metoda může nejdřív soustavu |
|
79 |
|
#č roztahnout do nekonečna a teprve pak stlačovat zpatky |
|
80 |
|
#č Právě kvůli tomu v tahu můžou vylezt nekonečna |
|
81 |
|
#č Jistě máme epsilon bound, definovaný jako delta_L / min(lenghts): |
|
82 |
|
# |
|
83 |
|
# linear_epsilon_max = delta_L / min(lenghts), |
|
84 |
|
# |
|
85 |
|
#č ale nemůžeme jej použit přímo pro výpočet síly, |
|
86 |
|
#č F_max vždy vyjde větší jak samotné F-ko za normálního výpočtu: |
|
87 |
|
# |
|
88 |
|
# F = delta_L / np.sum(cs) |
|
89 |
|
# F_max = max(delta_L / flexibilities) |
|
90 |
|
# F_supermax = linear_epsilon_max * max(EAs) |
|
91 |
|
# F_supermax = delta_L / min(lenghts) * max(lenghts / flexibilities) |
|
92 |
|
# F <= F_max <= F_supermax |
|
93 |
|
# |
|
94 |
|
|
|
95 |
|
|
|
96 |
|
# let's try first approximation |
|
97 |
|
#č Mám dojem, že se známenko může změnit pouze po první iteraci |
|
98 |
|
#č Zde může být jak tlak, tak i tah, dále - pouze tlak |
|
99 |
|
if sum_ls != L: |
|
100 |
|
#č zaporná - zkracovat, kladná - prodlužovat |
|
101 |
|
delta_L = L - sum_ls |
|
102 |
|
# linear approximation |
|
103 |
|
#č odhadneme sílu |
|
104 |
|
F = delta_L / np.sum(cs) |
|
105 |
|
|
|
106 |
|
#č aha. To je právě ta věc. |
|
107 |
|
#č nemůžeme rovnou spočítat délky |
|
108 |
|
#č musíme jít bočnou cestou přes true strain |
|
109 |
|
# delta_i = F * c_i |
|
110 |
|
#ls += F * c #ё нихрена подобного! |
|
111 |
|
|
|
112 |
|
#č epsilon = F * poddajnost(c) / původní_délka(l) |
|
113 |
|
epsilons = F / EAs |
|
114 |
|
ls = np.exp(epsilons) * Ls |
|
115 |
|
|
|
116 |
|
i += 1 #č počet iterací |
|
117 |
|
sum_ls = np.sum(ls) |
|
118 |
|
print("spring:", i, "delta", delta_L, "F", F) |
|
119 |
|
|
|
120 |
|
#č nechcu explicitně výjadřovat přesnost |
|
121 |
|
#č raději budu sledovat vyši přírůstků. |
|
122 |
|
#č neplatí, že první iterace musí být větší jak ty další |
|
123 |
|
#č V tlaku - (záporný) přírůstek síly může (ale nemusí!) narůstat |
|
124 |
|
#č Doufám, že žádná nekonečna, nanky zde nevylezou |
|
125 |
|
delta_F = -1 #č ať projdeme kontrolou |
|
126 |
|
while (sum_ls != L) and (delta_F < 0): # while 1 + 1e-20 != 1 |
|
127 |
|
#č zaporná - zkracovat, kladná - prodlužovat |
|
128 |
|
delta_L = L - sum_ls |
|
129 |
|
|
|
130 |
|
cs = ls / EAs |
|
131 |
|
# linear approximation |
|
132 |
|
#č teď bacha, sílu musíme počítat v přirůstcích |
|
133 |
|
delta_F = delta_L / np.sum(cs) |
|
134 |
|
F += delta_F |
|
135 |
|
|
|
136 |
|
#č epsilon = F * poddajnost(c) / původní_délka(l) |
|
137 |
|
epsilons = F / EAs |
|
138 |
|
ls = np.exp(epsilons) * Ls |
|
139 |
|
|
|
140 |
|
i += 1 #č počet iterací |
|
141 |
|
sum_ls = np.sum(ls) |
|
142 |
|
print("spring:", i, "delta", delta_L, "F", F) |
|
143 |
|
|
|
144 |
|
return ls |
|
145 |
|
|
|
146 |
|
|
|
147 |
|
|
|
148 |
|
def get_semi_true_strain_spring_solution(lenghts, flexibilities, L=1): |
|
149 |
|
"""calculates corrected data for bounded statistically estimated values. |
|
150 |
|
It uses nonlinear spring analogy, based on true strain in compression |
|
151 |
|
and engineering (Cauchy) strain in tension""" |
|
152 |
|
|
|
153 |
|
sum_ls = np.sum(lenghts) |
|
154 |
|
if sum_ls == L: |
|
155 |
|
print("spring: no action needed") |
|
156 |
|
return lenghts |
|
157 |
|
|
|
158 |
|
#č tohle musí hlídat volající kód |
|
159 |
|
assert np.all(np.isfinite(lenghts)) and np.all(lenghts > 0) |
|
160 |
|
assert np.all(np.isfinite(flexibilities)) and np.all(flexibilities > 0) |
|
161 |
|
|
|
162 |
|
Ls = lenghts #č původní |
|
163 |
|
ls = lenghts #č vystupní |
|
164 |
|
cs = flexibilities |
|
165 |
|
|
|
166 |
|
|
|
167 |
|
#č v tahu Newtonová metoda mohla by nejdřív soustavu |
|
168 |
|
#č roztahnout do nekonečna a teprve pak stlačovat zpatky |
|
169 |
|
#č Právě kvůli tomu v tahu mohly by vylezt nekonečna |
|
170 |
|
# |
|
171 |
|
#č Zde pointa je v tom, že nepotřebujeme precizní pružiny, |
|
172 |
|
#č postačí nám, když tlak budeme omezovat, |
|
173 |
|
#č aby nám délky neujely do záporných hodnot, |
|
174 |
|
#č zatímco v tahu jednoduše použit lineárné řešení |
|
175 |
|
|
|
176 |
|
#č zaporná - zkracovat, kladná - prodlužovat |
|
177 |
|
delta_L = L - sum_ls |
|
178 |
|
# linear approximation |
|
179 |
|
#č odhadneme sílu |
|
180 |
|
F = delta_L / np.sum(cs) |
|
181 |
|
|
|
182 |
|
if F > 0: #č je třeba roztahovat |
|
183 |
|
ls += F * cs |
|
184 |
|
print("spring: tension; linear solution is used.", "Delta=", delta_L) |
|
185 |
|
return ls |
|
186 |
|
|
|
187 |
|
else: #compression, prepare for iteration |
|
188 |
|
#č EA vnímáme jako přirozenou charakteristiku, vlastnost |
|
189 |
|
#č EA jsou z hlediska statistiky vahami |
|
190 |
|
EAs = lenghts / flexibilities |
|
191 |
|
|
|
192 |
|
#č epsilon = F * poddajnost(c) / původní_délka(l) |
|
193 |
|
epsilons = F / EAs |
|
194 |
|
ls = np.exp(epsilons) * Ls |
|
195 |
|
|
|
196 |
|
i = 1 #č počet iterací |
|
197 |
|
sum_ls = np.sum(ls) |
|
198 |
|
print("spring: compression #", i, "delta=", delta_L, "F=", F) |
|
199 |
|
|
|
200 |
|
#č nechcu explicitně výjadřovat přesnost |
|
201 |
|
#č raději budu sledovat vyši přírůstků. |
|
202 |
|
#č neplatí, že první iterace musí být větší jak ty další |
|
203 |
|
#č V tlaku - (záporný) přírůstek síly může (ale nemusí!) narůstat |
|
204 |
|
#č Mám dojem, že se známenko může změnit pouze po první iteraci |
|
205 |
|
#č Doufám, že žádná nekonečna, nanky zde nevylezou |
|
206 |
|
delta_F = -1 #č ať projdeme kontrolou |
|
207 |
|
while (sum_ls != L) and (delta_F < 0): # while 1 + 1e-20 != 1 |
|
208 |
|
#č zaporná - zkracovat, kladná - prodlužovat |
|
209 |
|
delta_L = L - sum_ls |
|
210 |
|
|
|
211 |
|
cs = ls / EAs |
|
212 |
|
# linear approximation |
|
213 |
|
#č teď bacha, sílu musíme počítat v přirůstcích |
|
214 |
|
delta_F = delta_L / np.sum(cs) |
|
215 |
|
F += delta_F |
|
216 |
|
|
|
217 |
|
#č epsilon = F * poddajnost(c) / původní_délka(l) |
|
218 |
|
epsilons = F / EAs |
|
219 |
|
ls = np.exp(epsilons) * Ls |
|
220 |
|
|
|
221 |
|
i += 1 #č počet iterací |
|
222 |
|
sum_ls = np.sum(ls) |
|
223 |
|
print("spring: compression #", i, "delta=", delta_L, "F=", F) |
|
224 |
|
|
|
225 |
|
return ls |
|
226 |
|
|
|
227 |
|
|
|
228 |
|
#č je to implicitní volba |
|
229 |
|
get_spring_solution = get_semi_true_strain_spring_solution |
|
230 |
|
|
|
231 |
|
|
|
232 |
|
#č Mohli bychom počítat v tlaku Eulerem, v tahu - Greenem. |
|
233 |
|
#оӵ Кинлы со меда кулэ? |
|
234 |
|
# |
|
235 |
|
#def get_euler_almansi_strain_spring_solution(lenghts, flexibilities, L=1): |
|
236 |
|
# """calculates corrected data for bounded statistically estimated values. |
|
237 |
|
# It uses nonlinear spring analogy, based on Euler-Almansi strain""" |
|
238 |
|
# #č tohle musí hlídat volající kód |
|
239 |
|
# assert np.all(np.isfinite(lenghts)) and np.all(lenghts > 0) |
|
240 |
|
# assert np.all(np.isfinite(flexibilities)) and np.all(flexibilities > 0) |
|
241 |
|
# |
|
242 |
|
# Ls = lenghts #č původní |
|
243 |
|
# ls = lenghts #č vystupní |
|
244 |
|
# cs = flexibilities |
|
245 |
|
# #č EA vnímáme jako přirozenou charakteristiku, vlastnost |
|
246 |
|
# #č EA jsou z hlediska statistiky vahami |
|
247 |
|
# EAs = lenghts / flexibilities |
|
248 |
|
# #L = L |
|
249 |
|
# |
|
250 |
|
# i = 0 #č počet iterací |
|
251 |
|
# sum_ls = np.sum(ls) |
|
252 |
|
# |
|
253 |
|
# |
|
254 |
|
# # Euler-Almansi strain |
|
255 |
|
# # epsilon_EA = (l**2 - L**2) / 2 / l**2 |
|
256 |
|
# |
|
257 |
|
# |
|
258 |
|
# #č V tlaku - (záporný) přírůstek síly může (ale nemusí!) narůstat |
|
259 |
|
# #č v tahu Newtonová metoda může nejdřív soustavu |
|
260 |
|
# #č roztahnout do nekonečna a teprve pak stlačovat zpatky |
|
261 |
|
# #č Právě kvůli tomu v tahu můžou vylezt nekonečna |
|
262 |
|
# #č Jistě máme epsilon bound, definovaný jako delta_L / min(lenghts): |
|
263 |
|
# # |
|
264 |
|
# # linear_epsilon_max = delta_L / min(lenghts), |
|
265 |
|
# # |
|
266 |
|
# #č ale nemůžeme jej použit přímo pro výpočet síly, |
|
267 |
|
# #č F_max vždy vyjde větší jak samotné F-ko za normálního výpočtu: |
|
268 |
|
# # |
|
269 |
|
# # F = delta_L / np.sum(cs) |
|
270 |
|
# # F_max = max(delta_L / flexibilities) |
|
271 |
|
# # F_supermax = linear_epsilon_max * max(EAs) |
|
272 |
|
# # F_supermax = delta_L / min(lenghts) * max(lenghts / flexibilities) |
|
273 |
|
# # F <= F_max <= F_supermax |
|
274 |
|
# # |
|
275 |
|
# #č |
|
276 |
|
# |
|
277 |
|
# while (sum_ls < L) and (delta_F < 0): #č je třeba roztahovat |
|
278 |
|
# #č zaporná - zkracovat, kladná - prodlužovat |
|
279 |
|
# #č takže delta_L musí být kladná |
|
280 |
|
# delta_L = L - sum_ls |
|
281 |
|
# |
|
282 |
|
# cs = ls / EAs |
|
283 |
|
# # linear approximation |
|
284 |
|
# #č teď bacha, sílu musíme počítat v přirůstcích |
|
285 |
|
# delta_F = delta_L / np.sum(cs) |
|
286 |
|
# F += delta_F |
|
287 |
|
# |
|
288 |
|
# #č epsilon = F * poddajnost(c) / původní_délka(l) |
|
289 |
|
# epsilons = F / EAs |
|
290 |
|
# ls = np.exp(epsilons) * Ls |
|
291 |
|
# |
|
292 |
|
# i += 1 #č počet iterací |
|
293 |
|
# sum_ls = np.sum(ls) |
|
294 |
|
# print("spring:", i, "delta", delta_L, "F", F) |
|
295 |
|
# |
|
296 |
|
# |
|
297 |
|
# # let's try first approximation |
|
298 |
|
# if sum_ls != L: |
|
299 |
|
# #č zaporná - zkracovat, kladná - prodlužovat |
|
300 |
|
# delta_L = L - sum_ls |
|
301 |
|
# # linear approximation |
|
302 |
|
# #č odhadneme sílu |
|
303 |
|
# F = delta_L / np.sum(cs) |
|
304 |
|
# |
|
305 |
|
# #č aha. To je právě ta věc. |
|
306 |
|
# #č nemůžeme rovnou spočítat délky |
|
307 |
|
# #č musíme jít bočnou cestou přes true strain |
|
308 |
|
# # delta_i = F * c_i |
|
309 |
|
# #ls += F * c #ё нихрена подобного! |
|
310 |
|
# |
|
311 |
|
# #č epsilon = F * poddajnost(c) / původní_délka(l) |
|
312 |
|
# epsilons = F / EAs |
|
313 |
|
# ls = np.exp(epsilons) * Ls |
|
314 |
|
# |
|
315 |
|
# i += 1 #č počet iterací |
|
316 |
|
# sum_ls = np.sum(ls) |
|
317 |
|
# print("spring:", i, "delta", delta_L, "F", F) |
|
318 |
|
# |
|
319 |
|
# #č nechcu explicitně výjadřovat přesnost |
|
320 |
|
# #č raději budu sledovat vyši přírůstků. |
|
321 |
|
# #č neplatí, že první iterace musí být větší jak ty další |
|
322 |
|
# #č V tlaku - (záporný) přírůstek síly může (ale nemusí!) narůstat |
|
323 |
|
# #č v tahu, tuším, tahle Newtonová metoda může nejdřív soustavu |
|
324 |
|
# #č roztahnout do nekonečna a teprve pak stlačovat zpatky |
|
325 |
|
# #č Mám dojem, že se známenko může změnit pouze po první iteraci |
|
326 |
|
# #č Doufám, že žádná nekonečna, nanky zde nevylezou |
|
327 |
|
# delta_F = -1 #č ať projdeme kontrolou |
|
328 |
|
# while (sum_ls != L) and (delta_F < 0): # while 1 + 1e-20 != 1 |
|
329 |
|
# #č zaporná - zkracovat, kladná - prodlužovat |
|
330 |
|
# delta_L = L - sum_ls |
|
331 |
|
# |
|
332 |
|
# cs = ls / EAs |
|
333 |
|
# # linear approximation |
|
334 |
|
# #č teď bacha, sílu musíme počítat v přirůstcích |
|
335 |
|
# delta_F = delta_L / np.sum(cs) |
|
336 |
|
# F += delta_F |
|
337 |
|
# |
|
338 |
|
# #č epsilon = F * poddajnost(c) / původní_délka(l) |
|
339 |
|
# epsilons = F / EAs |
|
340 |
|
# ls = np.exp(epsilons) * Ls |
|
341 |
|
# |
|
342 |
|
# i += 1 #č počet iterací |
|
343 |
|
# sum_ls = np.sum(ls) |
|
344 |
|
# print("spring:", i, "delta", delta_L, "F", F) |
|
345 |
|
# |
|
346 |
|
# return ls |
|
347 |
|
|
|
348 |
|
|